Obsah

Máj 2021

Typ: ostatní
Ročník 2004 zastoupený Anetkou Navrátilovou se postaral s pomocí několika dobrovolníků o postavení májky za dodržení všech hygienických opatření. Tradice oslavy jara, mládí a vítězství tak byla dodržena.
1. 5. si připomínáme také osvobození naší obce. Více informací přikládáme z obecní kroniky.

Jest dlužno poznamenat, že lid náš v těchto těžkých chvílích , jakož i po celou dobu protektorátu, byl oddán zbožnosti, a každou neděli byl místní kostel přeplněn věřícími, kteří ve svatém zanícení, vždy po mši svaté, zpívali střídavě jednou "Kde domov můj", a podruhé "Svatý Václave". Nic však netrvá věčně, a po velkém pátku přichází slavné vzkříšení.

 

Ze 30.dubna na 1.květen ustupovaly poslední zbytky tehdy už roztřísněné německé armády. Za tmavé noci, v dešti, ničíce ze vzteku vše co jim přišlo v cestu, odtáhly tyto lidské bestie za hrozného lomozu a hulákání z naší obce.

 

                  Nastal 1.květen 1945.

Všude klid, ticho. Vyšli jsme ze svých stavení, ze svých krytů a sklepů, abychom se trochu porozhlédli a pookřáli. A tak jako ve starém zákoně toužebně čekali na Mesiáše, tak také my jsme toho dne čekali, kdy se objeví naši osvoboditelé. Dočkali jsme se! Asi k 11h dopoledne přišla rumunská vojska, jako součást vítězné Rudé armády. Zamazaní a promočení po celonočním dešti, radostně odpovídali na naše pozdravy. Přijali nějakou skleničku na posilněnou a šli dále, pronásledujíc svého nepřítele. Za nimi přišli další, a to dělostřelectvo, vozatajstvo, zásobovací oddíly a různé. Odjeli také všichni, jen jeden tu zůstal dodnes. Vzdálený tisíce kilometrů od domova, spí zde na našem hřbitově svůj věčný sen. Jméno jeho bylo Jiří Bugutari, rumunský vojín, zemřel 1.května v č.139. Taktéž v č.55 zastřelen byl nešťastnou náhodou dne 1.května rumunský důstojník, tento však byl převezen k pohřbu do Uh.Brodu.

 

Tohoto 1.května 1945 zavlály zase v naší obci prapory v barvách národních. Busta presidenta Beneše, uschovaná před Němci, téhož dne byla vystavena v obecní kanceláři. Radost nad porážkou barbarů, radost z našeho osvobození neznala mezí. Život v obci vracel se do normálních kolejí. Byly dodělávany polní práce a odstraňovány válečné trosky. 7.května kdy již věděli jsme, že není možno aby snad ještě Němci se vrátili, sešli se v podvečer všichni občané u pomníku padlých, a odtud se odebrali do místního kostela, kde bylo na poděkování Bohu za šťasné osvobození zazpíváno slavné "Te Deum

 


Vytvořeno: 4. 5. 2021
Poslední aktualizace: 4. 5. 2021 08:21
Autor: Správce Webu