Obsah
Statistické údaje
ZUJ: | 592552 |
Počet částí: | 1 |
Katastrální výměra: | 7,67 km² |
Počet obyvatel: | 431 |
Z toho v produkt. věku: | 290 |
Průměrný věk: | 45,4 |
Obec Rudice
se nachází asi 12 Km od Uherského Brodu. Leží v údolí, obklopeném kopci a lesy. Povrchová voda je odváděna sítí potoků na zadní straně do Ovčírky a z oblasti Rudického vrchu / 398 m/ do Kladenky, které jsou přítoky řeky Olšavy. Už ve středověku tvořili v zástavbě přirozenou kanalizaci. Od státní silnice a vlakového nádraží měří vzdálenost 6 km a stejně tak ke všem okolním vesnicím a městečkům. Proto se Rudicím říká odnepaměti také Střed světa. Počet obyvatel klesl za poslední desetiletí na 431. Katastr má rozlohu 765 ha, z toho intravilán 150. Nad smíšenými lesy mírně převažuje orná půda, louky a pastviny.
Více v položce součastnost obce
Aktuality
16.02.2021
https://www.startovac.cz/projekty/zachran-hasicsky-special-zachranis-i-les/
08.02.2021
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Letos 11. 2. 2021. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě. Popeleční středa je letos 17. 2. Zpracováno podle knihy Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje" (str. 48-49); vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991.